Zářijová barman-ka bude z trochu jiného soudku, než jste zvyklí. Barman-ka totiž navštívila podnik, který je v Pardubicích relativně nový a ačkoliv se nachází na velmi lukrativním místě – ano, opět jde o Pernštýnské náměstí – mnoho lidí o něm neví. Navíc nejde o typický bar či kavárnu, ale o malou vinárničku s příjemnou atmosférou a celkem velkým výběrem vín.

MOZAIKA není jenom knihkupectvím. Stala se nádražním informačním centrem, ať už z hlediska turistického (poradit zákazníkovi, zda se má vydat na Šumavu, či do Beskyd), dopravního (najít zákazníkovi ten správný autobusový, vlakový, či kombinovaný spoj, který ho co nejrychleji dopraví dopraví blíže k cíli, nejlépe do cíle přímo), či mu ukázat cestu k nádražní směnárně, k rychlému občerstvení, do úschovny zavazadel, nebo jen rovně, přes halu - na WC. To všechno v několika světových jazycích, počínaje angličtinou, němčinou, polštinou, konče ruštinou.

Srpen se už pomalu blíží ke konci a to znamená jediné. Je čas na nové vydání Bulváru! Tento měsíc je jeho hlavním tématem brutální útok dvou mladistvých, kteří si svoji zlost a frustraci vybili na bezbranném. Tento případ je velmi podobný incidentu z roku 2010, při kterém parta mladíků napadla bezdomovce rovněž. Bulvár se pokusil přijít na kloub, proč se v obou případech pachatelé dopustili takového násilí a zkusil jednotlivé případy porovnat. Jeden z aktérů napadení z Tyršových sadů je už na svobodě. Může se napravit? Ujít by vám také nemělo, co si o tom myslí Krychlič.

V půlce července by se většina lidí nejradši viděla někde u vody. I hokejisté to mají podobné, jen ta jejich voda má jiné skupenství. Hráči HC Dynamo Pardubice dnes poprvé vyjeli na trénink na ledě. Trenér Miloš Říha mladší má k dispozici na následující tři týdny velmi široký kádr.

Bydlím v domě, který postavili v době, kdy jsem byl ještě mlhavou erotickou představou svého otce, přesto si připadám jako rodiny kdysi žijící na rozestavěných sídlištích. Nic moc nefunguje, domů se chodí s botama od bláta a člověka smiřuje se světem jenom myšlenka, že „až to bude hotový...“. O čem mluvím? O tom, že když vyrazím se psem na procházku, tak nikdy vlastně nevím, kudy půjdu, protože okolí domu je kompletně rozkopané kvůli rekonstrukci horkovodu, všude samé ploty, úzké průchozí koridory, bláto a hluk. A do toho všeho jedenáct dní bez teplé vody. Ano, jedenáct. Prý jakási údržba. Z kohoutku teče jenom studená, což pro zimomřivce, který se nutně potřebuje zpocený od letního sluníčka a námahy na kole vysprchovat, není žádná hitparáda. Takže pěkně postaru - vytáhl jsem prádelní hrnec a ohřívám, ohřívám a ohřívám. A u toho čekám, kdy dojde na údržbu plynovodu a rozvodů elektřiny. To bych pak ušetřil za plánovaný výlet s dětmi pod stan, jen ten rybník by chyběl. Tedy, pokud dělníci něco nepřekopnou... milos.spacil@ev.cz