Spoustou z nás asi probublává touha otevřít si vlastní restauraci nebo alespoň bistro, kde bychom přátele a známé hostili svými v potu tváře vytvořenými dobrotami. Jenže restauratérský byznys není zdaleka pro každého. Chce to hodně talentu a hodně odvahy, jinak skončíte všem k smíchu v pořadech jako Ano šéfe.

Vyzkoušet si provoz takého malého občerstvení můžete při Restaurant day. Jednodenní celosvětová akce je mezinárodní festival jídla a pití amatérských kulinářů. Menší restauraci nebo bistro si můžete otevřít třeba u sebe v obýváku. Jeden takový stánek vyrostl v Pardubicích hned vedle Road Café.

POCTIVOST PŘEDEVŠÍM

Dva odvážlivci Bára a Roman se Restaurant day zúčastnili už počtvrté. Akci, která se koná každé tři měsíce, obětují svůj volný čas. Aby vše stihla napéct, vzala si Bára dva dny dovolenou.

Počasí třetí květnový víkend přálo venkovním aktivitám, a co může být lepší, než se dobře najíst a opálit si přitom kůži na sluníčku? Co jste mohli na pardubickém Restaurant day v pop up bistru ochutnat? Bára s Romanem pro květen připravili italsko-francouzské menu. Ochutnat jste tak mohli croissanty z listového těsta, skvělou paštiku z kachních jater a vepřového boku se špetkou bylinek, vše zajíst výtečnou rajčatovou polévkou s kapkou smetany a k tomu všemu přikusovat italský chléb foccaciu – na výběr byly dva druhy, s olivami nebo se sušenými rajčaty. Ochutnal jsem oba a doteď se nemůžu rozhodnout, který byl lepší, oba chutnaly skvěle. „Vše děláme poctivě, svépomocí, žádné dopékané pečivo jako v marketech, žádný margarín. Což znamená, že jsme pekli od šesti ráno a otevíračku ve dvě odpoledne stíhali jen tak tak,“ vysvětila Bulváru blondýnka Bára.

SLADKÁ TEČKA

Po skvělé paštice a rajčatové polévce jsem přešel na kávu a dezerty. Začal jsem záviny s mákem a višněmi a rebarborou s jablky. Komu cukr nestačil, mohl si ukrojit navíc ještě kousek čokoládového dortu či se dokrmit malými galletkami, francouzskými koláčky z křehkého těsta s rybízem nebo hruškami.

Je trochu mrzuté, že Bára s Romanem svůj stánek s dobrotami otevírají jen jednou za čtvrt roku, o zákazníky by podle mě nouzi neměli. Snad jediná výtka – příště uvařit více té výborné polévky, jelikož mám sociální cítění a chtěl bych, aby ji ochutnali i další, přidal jsem si ji pouze jednou.

Váš Gurmán