Můžeme si klidně hrát na intelektuály, můžeme tvrdit, že koukáme jenom na dokumenty na ČT2, televizní estrády přepínáme a osudy Džambulky nám jsou úplně volné. Můžeme tvrdit, že Krampolovy rádoby vtipné pořady v telebrndě jsou trapárna a „ten Uzel“ s těmi lascivními povídačkami je už taky trochu vyčpělý. A pak ho posloucháme na živo, třeba jako nedávno osazenstvo hamerské krčmy a přistihneme se ne, že se usmíváme, ale že se nahlas smějeme. Spojit dvě příjemné věci, totiž sex a humor, to prostě Radim Uzel umí. 

Při svém povídání, které před chvílí skončilo, že mimo jiné řekl, že člověka časem přestává sex bavit, opouští ho libido. Vy se oblastí sexu zabýváte profesně a vědecky, bavit vás to ještě nepřestalo?

Zabývání se profesionální je něco jiného, než provozování sexu, že ano, to je jasné. Když to někdo dělá profesionálně, tak to opravdu dělá celoživotně.

Zmiňujete, že sexuální chování člověka se v průběhu věků příliš nemění. Přesto, za dobu, během které svojí profesi děláte, je v ní něco nového?

Měli bychom odlišovat od sebe dvě věci. Za prvé vlastní sexuální techniku styku, mohli bychom říct sexuální know-how. Ta je po staletí, ba možno mohli bychom říct po tisíciletí, prakticky stejná. Jiný je vztah k těmto aktivitám. Tak například ve starověku byla naprosto normální nahota, byla naprosto normální homosexualita a to všechno zase středověk do jisté míry omezil a nyní se to opět více toleruje. Když se podíváte třeba na vztah k homosexualitě. Ta byla ještě za dob mého mládí trestný čin, za který se zavíralo do vězení. V dnešní době už velmi dobře víme, že homosexualita není žádná úchylka, byla dokonce vyškrtnuta ze seznamu nemocí a víme, že je to, sice menšinová, ale norma. Totéž se týká obnažování, vztahu k pornografii, slovníku, různých jazykových obratů, prakticky všechno se neustále mění, všechno je neustále v pohybu. Čili sexualita jako konání je stejné, ale všechno to kolem se mění.

Mluvíte o věcech, které se točí kolem sexu. Nerad bych se kvůli následující otázce stal vaším pacientem, ale zdá se mi, že kolem sexu se točí na světě úplně všechno…

Ale ano. Sexualita provází člověka od narození do smrti a je součástí každodenního života. Existují pochopitelně malá promile lidí, kteří v životě žádný pohlavní styk třeba nemají, ale to je přece neeliminuje ze sexuálních představ, snů, eventuálně masturbace… Prostě každý člověk žije životem sexuálním a sexualita je součástí přirozenosti.

No, myslel jsem to spíš tak, že nás motivuje prakticky ke všemu co děláme.

Nepochybně ano. Myslím si, že je to součást motivace. Ono je to vlastně dáno tím, že se to pojí s rozmnožováním. To je základní životní atribut. Ale člověk, na rozdíl od všech ostatních živočichů, dokázal sexualitu od toho rozmnožování dokázal trochu osvobodit a povýšit.

…udělali jsme si z toho zábavu.

Ano. Používá se na to taková krásná slovní hříčka, že sexualita má funkci prokreační a rekreační. Znamená to, že kromě rozmnožování slouží k potěšení a vzájemné mezilidské komunikaci.

To nefunguje u žádného jiného zvířete?

To nemá žádné jiné zvíře... snad kromě výjimek, kterou je třeba šimpanz bonobo, ten má mnohé sexuální rysy společné s člověkem. Je u něho například známa prostituce, souloží za banán, umí se líbat jazykovými polibky a také souloží tváří v tvář. Jedině bonobo a člověk mají pohlavní styk v takzvanné misionářské poloze.

Na co se musím zeptat z vašeho životopisu, to je vaše působení v lázních. Tam se dost často nejezdí jenom na procedury a pití léčivých vodiček, cesta do lázní je často synonymem pro odvázanější sexuální chování. Je to tak?

Když jsem byl v lázních, tak jsem nebyl sexuolog, původním povoláním jsem gynekolog a porodník a lázeňství bylo víceméně z nouze ctnost. To jsem bral kvůli bytu a pohraničnímu příspěvku. Co se týká lázní, dost mne mrzí, že mezi lázeňskými indikacemi není také indikace sexuologická. To je škoda, protože mám dojem, že zejména ty františkolázeňské procedury mohou působit jako afrodisiakum. Jsem o tom hluboce přesvědčen. Chápu, že by to asi žádná pojišťovna nehradila, ale pro samoplátce by to bylo docela dobré.

Vy máte ale stejně dobrý džob…

No, myslím, že je to určitě zajímavé, pochopitelně, ale nevymyká se to svou podstatou ostatním medicínským oborům, které souvisí s rozmnožováním. To znamená reprodukční medicína, v současné době asistovaná reprodukce, mimotělní oplodnění…

Ale my sexuologičtí amatéři, kteří se vašemu oboru věnujeme po volných chvílích, vám závidíme, protože vám za to platí. Na druhou stranu, není pak pro vás problém pracovat doma?

Mám dojem, že to se musí maličko odlišovat a ono se to od sebe dá oddělit, prosím pěkně. To, že byste nám to mohl závidět, to je jako byste záviděl bankovnímu úředníkovi, že každodenně drží v ruce miliardu korun. To je něco jiného než ta výplata, kterou si nese domů. Není co závidět, ty prachy jsou velmi atraktivní, samozřejmě, ale nejsou jeho.

A vám občas přijdou pod ruce nehezké bankovky…

Myslím, že bankovky jsou hezký, v každým případě, ale pokud nejsou moje, tak si je nesmím odnést domů a pokud mám ženu profesionálně ošetřovat v ordinaci, tak taky není moje, to je totéž jako v té bance.

Jak jsme vlastně my Češi v oblasti sexu erudovaní?

Hovoří se často o sexuální výchově, s tou samozřejmě není spokojený žádný stát na světě, ale ona v tomto případě jde ruku v ruce výchova rodinná a výchova institucionální. Mám takový dojem, že mezi evropskými národy jsme v té lepší polovině, to je jasný.

S čím naopak máme problémy? Často se mluví o tom, a není to tedy můj případ, že my chlapi máme problém s plodností.

Mužská neplodnost je velké téma. Zajímavé je, že se to hodně často svádí na zevní prostředí a na to, co jíme, dýcháme, na různé škodliviny. Já si myslím, že hlavní škodlivinou je stres. Jsou u nás občané různých minorit například, kteří jedí a dýchají totéž co my a jsou plodní úplně normálně. Nemají stresy.

Čili my se stresujeme, abychom ty děti uživili, lítáme do práce, pak nám to nejde…

Sexualita je velice jemným barometrem nejenom sexuální funkce ale i plodnost je barometrem naší životní spokojenosti a jakési pohody.

Takže když já mám tři děti, tak co?

Tak to znamená, že jste spokojenej člověk. Naprosto jednoznačně. Ještě bych k tématu dětí rád řekl, že všechny děti by měly být chtěné a jejich příchod na svět plánován a s láskou očekáván. My bychom se měli spíš zabývat ne kvantitou populace, ale její kvalitou. Když se díváte na to, jak všichni bojují o to, aby nás bylo hodně a aby ty porodní sály praskaly ve švech a byly plné školy, tak to je ta kvantita populace. Spíš bychom se měli zaměřit na to, aby všechny děti byly zdravé, chytré a společensky úspěšné. A ono to ne vždycky jde ruku v ruce. Přiznejme, prosím pěkně, že často ty nejpočetnější rodiny příliš velkou kvalitou populace neoplývají. Čili populační politika by měla být dělána ne za účelem zvyšování porodnosti ale za účelem toho, aby každé dítě bylo plánované a chtěné.

Připravil: Miloš Spáčil