Prázdniny jsou za námi a Václav Kulhánek alias Krychlič v Bulváru opět odpovídá na zvídavé dotazy. Tentokrát  zabrousíme na okamžik do světa předvolebního boje. Mimo to ale Krychlič zhodnotí i zajímavé projekty, které se v Pardubicích v poslední době objevily a na závěr prozradí, jaký má vztah k vínu a alkoholu obecně.

Stále platí, že možnost položit Krychličovi svůj dotaz máte i vy, naši čtenáři. Stačí napsat na FB stránku Bulváru nebo na mail Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .

Blíží se volby, ze kterých vzejde nové vedení města. Existuje něco, co byste chtěl, aby se v Pardubicích změnilo? Na co by se měli nově zvolení politici zaměřit?

 Na to je těžké odpovědět, protože se veřejného života příliš neúčastním. Velkým problémem, který se snad postupně zlepší, je doprava. V současnosti město v podstatě není průjezdné a mnohdy se tvoří obrovské kolony aut. Třeba kolem nadjezdu nad Paramem je to každou chvíli a řidiči z toho musí být už otrávení. Věřím, že to je věc, která by se měla vyřešit a snad i vyřeší, až skončí všechny ty opravy. Jinak jsem celkem spokojený: Co potřebuju, to si nakoupím, dojedu, kam je potřeba. Politiku prostě moc neřeším. Ono teď se politici na billboardech snaží voliče chytit na nejrůznější lákadla – popelnice zadarmo, zadarmo doprava pro děti a seniory atd. Jenže to jsou takové populistické sliby, a pak se vždycky najdou nějaké příčiny, proč to není možné uskutečnit.

V Pardubicích začal nedávno projekt, kdy je možné si za poplatek půjčovat na různých místech růžová kola. Je to po umístění piána na hlavní nádraží další aktivita, která má nějak oživit veřejný prostor. Jak se na takové iniciativy tváříte?

 Moc se mi to líbí. Jednak se lidé naučí spolu nějakým způsobem komunikovat a když si něco půjčí, tak to vrátí a vrátí to v dobrém stavu. Navíc je tím vidět, že se nemusí vždy všechno ukrást nebo zničit, což se často děje. Prostě oba dva ty projekty – piáno a nyní i sdílení kol – ukazují, že to jde i jinak, než to bylo dřív. Třeba na piáno jsem si  už taky zahrál a kola? Člověk se díky tomu může kdykoliv projet, třeba i s rodinou. Pak kolo prostě vrátí a nemusí nic řešit. Prostě tyhle věci považuji za výbornou věc a moc jim fandím.

Poslední otázka bude spíš osobní než k nějakému konkrétnímu tématu. Září je tradičně měsícem vína a vinobraní. Má otázka je jasná: Máte rád víno? A pokud ano, jaké?

Já vám odpovím takovou příhodou. Asi ve čtrnácti nebo patnácti letech jsem se z takového protestu proti vlastním rodičům, jak to v té pubertě bývá, trochu přiotrávil vínem. Nepohodli jsme se, rodiče odjeli se sestrou, mě nechali doma a já si řekl, že když ostatní pijou v samotě na smutek, musím i já. Byla to taková protialkoholní léčba šokem, protože od té doby jsem na víno doslova alergický, a když cítím ten jeho typický odér, tak se mi zvedá žaludek. Takže tam končí můj vztah k vínu. Ostatně nepiji moc ani tvrdý alkohol. Maximálně jako aperitiv před obědem. Celkově jsem prostě takový nealkoholik. Nekouřím, nepiju, mám prostě jiné vady a neřesti. Třeba svou komunikativnost a upřímnost, což se dnes moc nenosí.