Luboš Kubík, rodák z Vysokého Mýta, loni oslavil padesát let. S fotbalem prošel kus světa, v roce 1988 s tehdejším parťákem z obrany Slavie Ivem Knoflíčkem utekli z komunistického Československa. Fotbal si zahrál v Itálii v dresu Fiorentiny, ve Francii válel dva roky za FC Metz a „kulatý nesmysl“ proháněl i v Německu v trikotu Norimberku. Na samém konci kariéry kývl i na exotiku v podobě angažmá v severoamerické MLS v týmech Chicaga a Dallasu. V domácí soutěži spojil svoji kariéru především s pražskou Slávií, ale má na kontě i dva ligové starty v nejvyšší soutěži za již zaniklý klub AFK Lázně Bohdaneč. V současnosti podle svých slov provozuje sporty, které kvůli kariéře profesionálního fotbalisty zanedbával: „Uvidíte mě na hokeji, na tenise a na golfu,“ vyjmenoval pro Bulvár stříbrný medailista z Eura 1996 v Anglii.

Minulý rok jste překročil padesátku, jak vnímáte tento životní milník, pociťujete na sobě nějaké změny?

Snažím se to nevnímat, ale bohužel tělo můj věk cítí. Všechno mě bolí, už to není jako dřív.

Hrajete hokej, tenis. Znamená to, že si nyní vyhrazujete, že jste na tyto sporty během své profesionální kariéry neměl čas?
Je pravda, že během profesionální kariéry jsem na tyhle sporty neměl čas, i když mě bavily. Teď mám bolavé koleno, které mi nedovoluje hrát fotbal – i když ho miluju a rád bych si ho zahrál. Takže mám chuť a čas na tyto ostatní sporty, které mi tak trochu fotbal nahrazují. Koleno při nich tak netrpí. Proto mě můžete vidět při hokeji, tenise nebo golfu. To je teď taková moje největší aktivita.

V posledních pěti letech jste byl sportovním ředitelem ve fotbalovém Hradci a šéfem skautingu ve Slavii, která funkce vás bavila víc?
V Hradci mě práce bavila, dělal jsem ji přes rok, dostala mě z ní až nabídka trénovat americký nároďák na MS (Luboš Kubík byl asistentem trenéra USA na MS 2010 v Jihoafricé republice - pozn. red.). V Hradci byla práce dobrá, líbilo se mi tam, postoupili jsme do první ligy. A co se týče Slavie, sice jsem měl dělat šéfa skautingu a mít další pravomoci, k tomu ale bohužel nedošlo. Na tuto epizodu nerad vzpomínám, jsem i víceméně trošku naštvaný, že jsem tam tenkrát šel. Pracoval jsem tam pět měsíců a přitom jsem nedělal nic. Ne, že bych nechtěl, ale nebylo mi to umožněno. Skončil jsem díky tomu, že skončil v té době ve Slavii i Zbyněk Kusý.
FC Hradec Králové loni postoupil díky výhře na hřišti Pardubic v posledním kole zpátky do první ligy, nicméně udržel se v ní jen rok. Kde jako bývalý funkcionář týmu vidíte důvody tohoto krachu?
Těžko to můžu hodnotit, když nejsem přímo na místě. Nevím, jaké chyby letos udělali. Týmy Hradce nebo Českých Budějovic (Stejně jako Hradec po roce v nejvyšší lize opět sestoupily letos do druhé ligy - pozn. red.) budou vždycky na takovém pomezí mezi první a druhou ligou. Budou střídavě padat nahoru a dolů. Bylo by krásné, kdyby se udržely déle v první lize, jenže musely by pro to udělat mnohem víc.

Vedení města Pardubice chce znovu vypracovat studii o Letním stadionu a znovu oživilo myšlenku o jeho rekonstrukci. Jak se na to díváte vy? Má to v Pardubicích, kde je průměrná návštěva na fotbal 700 lidí, vůbec smysl?
Myslím si, že kdyby byl hezčí stadion s lepším zázemím než ten Pod Vinicí, zvedl by se i zájem diváků. Hrál by se podle mě i kvalitnější fotbal. O tom jsem přesvědčený. Jenom žasnu, kam až to mohou politici nechat zajít ve stotisícovém městě, které je navíc krajské. Fotbalisté tady nemají žádný stánek. Stadion na Tesle, kde hrají dnes druhou ligu, je podle mě spíše divizní stadion, který má každé desetitisícové město. A Letní stadion, který by měl sloužit ligovým fotbalistům, měl být zmodernizovaný už dávno, dnes už je pozdě. Když se podívám na to, jak krásná je v Pardubicích hokejová aréna. Samozřejmě Pardubice jsou hokejové město, to beru. Ale měl by tady být postavený i pěkný pěti-šesti tisícový stadion, který má většina větších měst naší republiky. Bohužel kromě Hradce Králové a Pardubic. (hořké pousmání)

V druhé půlce června bude Česká republika pořádat Evropský šampionát hráčů do 21 let. Pojedete se podívat na nějaké zápasy?
Ano, určitě bych se chtěl jet podívat. Spíše tedy na domácí reprezentaci, budou tam nějaké zápasy v Edenu. Hlavně na první zápas s Dány, pak se Srby hrají na Letné a pak je čekají Němci zase v Edenu. Ještě uvidím, ale aspoň dva z těchto zápasů bych chtěl vidět.

Příští rok uplyne 20 let od stříbrných medailí z Eura v Anglii, které jste tehdy zažil jako člen českého reprezentačního týmu. Plánujete nějaké oslavy, setkání s tehdejšími spoluhráči?
Už se to chystá. Včera jsem se vrátil z golfového turnaje na Albatrosu, kde se nás většina sešla a kde byla tisková konference k zápasu, který se bude konat v Praze proti stejně starému týmu Německa. Bude taková oslava toho, co jsme tenkrát v Anglii uhráli. Zápas bude v pondělí v Edenu na Slavii, ještě uvidíme kolik Němců, stejně tak kolik z nás se na zápase sejde (rozhovor vznikal 19. 5., šest dní před tímto zápasem - pozn. red.).

Myslíte si, že popularitě fotbalu v USA hodně uškodilo, že David Beckham ukončil hráčskou kariéru? Přestože do MLS přišel minulý rok Kaká, míří do ní bývalý kapitán Liverpoolu Steven Gerrard, popularity Beckhama ani jeden nedosahují…
V USA to dělají správně. Popularita fotbalu tam stále stoupá, jde to dopředu, Myslím si, že fotbal začne mít velmi dobré postavení v Severní Americe. Beckham sice skončil jako hráč, ale dál zůstává u fotbalu. Snaží se postavit stadion v Miami, mít svůj vlastní ligový klub. Takže na hřišti ho diváci neuvidí, ale to nevadí, bude tam působit třeba jako prezident klubu. Nahradí ho jinými hvězdami, na které lidi budou chodit, právě třeba Kaká nebo Gerrard. Takhle tam budou proudit další nové tváře a popularitě socceru to neuškodí. Myslím si, že USA by se mohla stát i fotbalovou velmocí. Nemluvím teď samozřejmě o nějaké blízké budoucnosti, ale výhledově pro to mají velmi dobré předpoklady. Mají pro to všechno – prostředky, zázemí, vše co fotbal potřebuje pro svůj rozvoj.