Říká se, že pardubického cyklistu nezastaví žádné počasí. Kolo je vaším oblíbeným způsobem dopravy. Vyrážíte na něm, i když mrzne?

Ano, jel jsem i v noci, jak bylo patnáct stupňů pod nulou. Zima mi není, vždycky se nabalím, akorát mi mrzne nos. Slyšel jsem, že někdy v lednu se o mně psalo, že mě srazilo auto na ulici Palackého. To mi bylo divné, protože by to auto muselo jet po cyklostezce, po silnici tam nejezdím. Bylo to jinak, mého zlatého přítele porazilo auto. Mě se nic takového nestalo, byla to novinářská kachna. Nepátral jsem po tom, protože to je pitomost. Jinak jezdím na kole i v takovém počasí, protože dobré duše mi schovávají suché pečivo pro moji drůbež a zvířátka musí žrát i když je deset pod nulou. Ale jezdím opatrně. Starám se zhruba o 150 hladových krků, sedmdesát slepic a pak ještě okolo stovky dalších ptáčat, takže si nemohu dovolit se nechat něčím porazit. Kdo by se mi pak o ně postaral?