Společně s baseballem je americký fotbal (nebo football, jak chcete) americkou sportovní jedničkou. Zápas o titul nazvaný Super Bowl letos slavil padesátku. V jeho finále se utkaly týmy Denver Broncos a Carolina Panthers, necelých 112 milionů diváků u televizních obrazovek vidělo suverénní jízdu hráčů Broncos v čele s hvězdou Peytonem Manningem. Abyste mohli sledovat zápasy amerického fotbalu, nemusíte vstávat v noci a se zalepenýma očima hledat stream na internetu s přímým přenosem z NFL (americká Národní fotbalová liga, pozn. red.). Už víc jak třináct let v Pardubicích působí tým Pardubice Stallions, který v loňském roce vyhrál druhou nejvyšší soutěž a vrátil se do elitní divize. Do letošní sezony půjde posílen o trojici zahraničních ranařů. Bulváru odpovídal trenér Pardubice Stallions Petr Košťál. „Americký football je nejtaktičtější a nejkolektivnější sport na světě,“ prohlásil mimo jiné v rozhovoru Petr Košťál. 

Na začátku února se v USA hrál Super Bowl, velký svátek amerického fotbalu. Četl jsem, že vítězný quaterback vítězného týmu Peyton Manning vůbec necítí dva prsty na ruce. Tou vaší šiškou se hází neskutečně špatně i se zdravou rukou, jak je možné, že Manningovi to jde i s takovým omezením?

Peyton Manning je velká legenda NFL. Je známý především díky své schopnosti přečíst soupeřovu obranu a hru celého útoku upravit tak aby byla v danou chvíli co nejefektivnější. Na této schopnosti mu samozřejmě věk ani zdravotní problémy nic neubírají. Takže i když teď jeho hody vypadají velmi nepěkně, dopravuje míč většinou tam, kde je to soupeři nejméně příjemné. Navíc měl letos velkou oporu v obranné hře svého týmu. Denver disponoval skvělou obranou a samotný Super Bowl toho bylo jasným důkazem.

Jak vůbec liga amerického fotbalu v Čechách začala, a kdy vznikli pardubičtí Stallions?

Americký fotbal jako takový začal v České republice psát historii na počátku devadesátých let v Praze. Začalo to pár nadšenců, časem se přidali další a sport se začal rozšiřovat. Podobně tomu bylo i v Pardubicích. Pár kluků začalo v roce 2000 „blbnout“ v parku s míčem a dotáhli to až na založení týmu v roce 2003. Ale ani jednoho jsem nebyl přímým účastníkem.

Jak jste se vy osobně dostal k americkému fotbalu? Hrál jste ho? Jak dlouho, na jaké pozici?

K našemu sportu jsem se dostal až v poměrně vysokém věku a celkem náhodou. O klubu jsem věděl již delší dobu předtím, jednak z internetu a také s kluky trénoval jeden můj známý.  Pak jednou pár hráčů z týmu jelo na finále ligy do Prahy a já dostal možnost se připojit a už jsem tak nějak u Stallions zůstal. Vzhledem k věku jsem toho ale už příliš nestihl. Aktivním hráčem jsem byl čtyři roky, potom mě dostihly problémy se zády a musel jsem skončit. Hrál jsem na pozici ofenzivního a defensivního linemana.

Kdybyste měl nalákat člověka, který o americkém fotbalu v životě neslyšel, co byste mu o tomto sportu řekl? Proč by měl přijít na zápas?

Myslím si, že to úplně nejpodstatnější je tomu sportu dát šanci. Lidé ho často zatracují, protože jim přijde málo akční. Prý se v něm chvíli hraje a pak dlouho nic. Samozřejmě, že systém hry se nemusí líbit každému, protože jsou mezi hrami přestávky. Pokud ale do hry proniknete a trochu ji porozumíte, zjistíte, že má své velké kouzlo. 

Jak moc je vyhrocená rivalita s druhým pardubickým týmem, který hraje americký fotbal, Pardubice Bucks?

Rivalita samozřejmě nějaká byla. Ostatně více než jeden tým byste loni našli pouze v Praze, Brně a právě Pardubicích. Nicméně nyní nevím, jak se celá situace má. Bucks sice loni hráli v druhé lize, ale letos budou nastupovat až v lize čtvrté. Navíc se tým zbavil jména města ve svém názvu a bude vystupovat jako East Bohemia Bucks. Takže nyní vlastně ani nevím, jak a kde bude působit a jestli se tedy jedná o naši přímou konkurenci. 

Stallions letos posílili o tři zahraniční hráče, jaký od nich čekáte přínos mužstvu a jak se vůbec ocitli v Pardubicích?

Jedná se o dva hráče ze Spojených Států a jednoho z Kanady. Všechno jsou to zkušení hráči, kteří nám pomohou zvýšit šanci na úspěšné působení v nejvyšší soutěži, kam se po roce vracíme. Hledání hráčů je dlouhý proces. Ti hráči nejsou profesionálové ve smyslu, jak je tento termín obecně ve sportu vnímán. Prodlužují si footballovou kariéru, která v Severní Americe končí pro většinu hráčů po vysoké škole. Většinou tu nedělají kromě hraní nic a jsou to pro ně takové prázdniny. Ideální pro ně pak je když mají ve své zemi práci, kterou mohou dělat na dálku. Je to tedy hlavně o sportovní výzvě a poznávání jiných zemí.  

Co je potřeba mít nejvíce na paměti při hraní amerického fotbalu? Co by si měl každý hráč, nehledě na pozici osvojit?

Neběhat s hlavou dole. A taky mít nízko těžiště.

Jak velkou součástí footballu je bolest, dá se o něm podobně jako o rugby prohlásit, že pokud tě hra nebolí, tak ho nehraješ pořádně?

Nevím, já takhle football nikdy nevnímal. Je to tvrdý, kontaktní, někdy se také říká kolizní sport. Ale není to bezduché mlácení do lidí. Možná to někomu přijde troufalé, ale aniž bych znal do detailu všechny sporty světa, troufnu si prohlásit, že americký football je nejtaktičtější a nejkolektivnější sport na světě. Přirovnání, že se jedná o šachy na hřišti, je více než výstižné. Bolest je něco, co je součástí tohoto sportu, ale rozhodně to na něm není to nejdůležitější.