Po dvou dekádách mohutných městských investic do hokejového zázemí se magistrát nejspíše konečně rozhoupal k investici do fotbalu. Loňský pochod fanoušků FK Pardubice za zachování Letního stadionu tak nejspíše uhodil hřebík na hlavičku. Magistrát města v půlce března uskutečnil veřejné projednávání projektu.

V roce 2001 prošel zimní stadion v Pardubicích rekonstrukcí, která stála více než 300 milionů korun. Kapacita arény byla 9300 míst. O dalších šest let později byla aréna dostavěna podle původního návrhu za dalších 130 milionů korun a fanoušků se do ní nyní vejde přes deset tisíc. Fotbalisté, jimž v tu dobu už několik desetiletí chátral Letní stadion, a byli vyhnáni jeho havarijním stavem na stadion Pod Vinicí, mohli hokejistům jen tiše závidět.

Teď je ale situace jiná. Město si v posledních letech zadalo několik studií o tom, jak zvelebit prostředí kolem Letního stadionu. Návrh se tak nezabývá pouze sportovním stánkem, ale rovněž celým okolím nábřeží Labe. Využita by tak měla být jak plocha po zbourané hale ČSTV i areálu jatek.

V současnosti také ministerstvo kultury zpracovává podnět na zapsání Letního stadionu do seznamu technických památek. Opravu chce město ale uskutečnit nehledě na verdikt ministerstva. „Zázemí Letního stadionu je v současnosti katastrofální. Především Brána borců je v havarijním stavu,“ nechal se na projednávání slyšet primátor Martin Charvát. Stadion a tréninkové plochy ocenil magistrát na předběžných 300 milionů korun bez DPH. Největší část by mělo platit město. Magistrát se hodlá obrátit i na stát či fotbalovou asociaci. O hotelu či dalších budovách by pak rád jednal se soukromými investory.

Hlavním záměrem projektu je fotbalový stadion, který by vyhovoval požadavkům nejvyšší fotbalové soutěže. Aby za vámi přijeli Vácha nebo Dočkal, potřebují totiž své nagelované kštice předvést před určitým počtem diváků. Současný stánek fotbalistů Pod Vinicí sotva vyhovuje požadavkům na druhou nejvyšší soutěž. V sousedství hokejové arény by měl vyrůst stadion pro 4 800 diváků. Kapacita však nemusí být konečná. Podle primátora se v návrhu počítalo i s případným budoucím navyšováním kapacity. „A až budeme v Pardubicích hrát Ligu mistrů, tak můžeme s klidem postavit nový, větší stadion za městem,“ zavtipkoval na veřejném projednávání Martin Charvát.

DEJTE STADION, MY PŘINESEME POSTUP

I přes tento vtípek však bylo očividné, že je město projektu a jeho uskutečnění nakloněno. Letní stadion byl otevřen v roce 1931 a původně kromě travnaté plochy na něm byla i atletická dráha a dokonce i klopená dráha pro dráhovou cyklistiku. Ani jeden z těchto doplňků v návrhu není, což je pro sledování fotbalu výtečná zpráva. „Stavba bude probíhat ve dvou etapách. Hlavní tribuna by měla po rekonstrukci být pro 1500 diváků. Dohromady se zbývajícími tribunami bychom se dostali na číslo okolo pěti tisíc diváků,“ sdělil na veřejném projednávání architekt Viktor Drobný z ateliéru Sportovní stavby, který studii pro město zpracovával.

„Velice se mi líbí, nemám k němu zásadní připomínky. Respektuje to, že centrum město vždy patřilo sportu. A že velká tribuna i malá tribuna zůstanou zachovány. Budu tento projekt podporovat všema deseti,“ řekl Bulváru o projektu pardubický architekt Miroslav Řepa. Jeho otec Karel navrhnul na původním Letním stadionu tzv. Bránu borců, což je ta malá zchátralá tribunka, na kterou vás už dnes ani nepustí.

Tréninkové ploše by měly přijít za oběť tenisové kurty klubu TK Pernštýn Pardubice. „Máme plán na přesunutí těchto kurtů, buď na městské pozemky Na Cihelně nebo v městské části Hůrka,“ informovala náměstkyně primátora Helena Dvořáčková. 

Fotbalisté se netajili svojí ambicí přivést do krajského města první ligu. Nejdřív ale chtějí stadion. „Bylo by od nás nezodpovědné, kdybychom nyní vyhlásili postup. Ze sportovního hlediska to pro nás problém podle mě není, máme filozofii, získali jsme třeba statut fotbalové akademie. Ale až v momentě, kdy budeme vědět, že máme kde hrát, bude naším cílem postup do nejvyšší soutěže,“ vyjádřil se na projednávání předseda představenstva FK Pardubice Vladimír Pitter.

ROZUMNÝ PROJEKT

„Líbí se mi, že je stadion předpokladem pro hraní první ligy. Je nesmysl, aby se budovalo mužstvo na postup, které by ve výsledku nemělo kde hrát. Těch případů, kdy to nedopadlo dobře, bylo několik, třeba Znojmo nebo Ústí nad Labem. Pokud klub nemá svoje zázemí a musí jezdit jinam, není to dobře ani pro hráče, natožpak pro diváky,“ připomněl bývalý prvoligový brankář a současný trenér gólmanů Zbrojovky Brno Luboš Přibyl, který se na veřejné projednávání přišel podívat osobně.

Na názor jsme se zeptali i hejtmana Pardubického kraje. „Slyšel jsem o ambicích vedení fotbalového klubu usilovat do několika let o postup do nejvyšší soutěže, pro kterou je samozřejmě nezbytné kvalitní zázemí. Současný stadion Pod Vinicí nevyhovuje ani podmínkám pro druhou nejvyšší soutěž, takže považuji projekt za opodstatněný,“ řekl Bulváru k projektu stadionu hejtman kraje Martin Netolický.

Martinu Netolickému se navrhovaný stadion zdá rozumný, není podle něj potřeba „zaplácnout“ střed města megastavbou pro desítky tisíc diváků, kteří by ve výsledku stejně cestu na tribunu ani nenašli. „Pevně věřím, že se nebude opakovat situace z výstavby například plaveckého areálu a celý projekt zatíží rozpočet města jen do nezbytné míry. Vizualizace projektu jako taková se mi zdá rozumná, jelikož není nutné stavět předimenzované stadiony, které budou ve výsledku poloprázdné,“ myslí si hejtman. U kraje se ale snad magistrát inspirovat nebude. Aby záměr města nedopadnul podobně, jako když před několika lety krajské vedení stavělo sportovní halu na Dašické…

Cena 300 milionů korun za podobný projekt je podle Bulváru snesitelná a adekvátní. Je však otázka, zda se konečný účet při případném uskutečňování stavby nenavýší. Sportu zdar a fotbalu zvlášť!

Lukáš Zitka