Poslední prázdninový víkend patřil těm, kteří mají pro strach z výšek uděláno. V útulném prostředí lomu u Trhové Kamenice si zaskákala česká i evropská elita. Původně byly v programu skoky z platforem 12, 16 a 20 metrů, ten nejvyšší však nakonec organizátoři z technických důvodů zrušili, lešení by nemělo dostatečnou podporu. I to však nám, kterým se zvedá žaludek už při pohledu dolů z prvního patra paneláku, bohatě stačilo. „Asi jediné, co se nepovedlo, byla dvacetimetrová věž. To však byla daň za nováčkovské nadšení,“ hodnotil pro Bulvár mluvčí a jeden z organizátorů High Jump Cupu Robert Přinesdomů.

O titul nejlepšího skokana se o prvním zářijovém víkendu utkalo celkem 16 závodníků. Největšími jmény byly Němec Jan Wilko Heinzel a Švýcar Andreas Hulliger. První jmenovaný ovládl soutěž ve skocích z 16 metrů, druhému naopak porota dala nejvíce bodů při skocích z dvanácti metrové věže. Jan Wilko Heinzel dělá jako jeden z mála cliffdiving profesionálně, Hulliger je zase několikanásobným vítězem slavného podniku High Jump v Hříměždicích. Startovní listinu pomohla doplnit také česká elita, třeba loňský mistr republiky Jan Bílý. Sedmadvacetiletý Jihočech se aktivně věnuje skokům do vody od roku 2008. Svůj titul ale v Hříměždicích letos obhajovat kvůli vážnému zranění průdušek, které utrpěl při nepodařeném pokusu o nový závodní skok z 12 metrů během soustředění na Highjump Campu, nemohl. Jak se taková jména na malou začínající akci vůbec dostala? „Skokani se lákají jednoduše – mohou si zaskákat na zajímavém místě. Většina z nich dělá tento sport na vrcholové úrovni z hlediska Evropy, přesto ale nedostávají žádné peníze, pouze cesťáky. Je to sport nadšenců, kteří na tom nevydělávají,“ prozradil Robert Přinesdomů.

RŮŽE MEZI TRNY

V Trhové Kamenici se představila také jediná česká cliffdiverka Petra Smolíková.  Původně začínala pouze na skocích z houpačky, pod vedením trenérky Lucie Absolonové se ale nakonec odhodlala rozčeřit vodní hladinu i z věže. Začínala na dvanácti metrech. Zatím je jejím rekordem skok z šestnácti metrové věže. „Chtěla bych se postupně dostat na 20 metrů, protože to už je regulérní výška pro high jump jako sport,“ sdělovala na konci závodního víkendu Petra Smolíková. Ta se na High Jump Cupu představila ve skocích letos poprvé, zbrzdilo ji zranění. O co šlo, ale prozradit nechtěla, bála se, že by jí doma skoky zatrhli. Sdílnější už byla při popisu přípravy cliffdiverů. Základem je gymnastická průprava.

„Dlouho jsem se gymnastice věnovala, takže pro mě bylo mnohem jednodušší začínat se skoky do vody, byť to bylo v pozdějším věku. Před tréninkem máme hodinu suchou přípravu, kdy se protáhneme, tělo se prohřeje a pak teprve jdeme do vody,“ popsala Bulváru Petra Smolíková, co se děje předtím, než se po hlavě vyřítí k vodní hladině.  

GYMNASTIKA ZÁKLADEM

K adrenalinové zábavě se Petra Smolíková dostala díky kamarádovi. „Skončila jsem s gymnastikou a skoky do vody, ty klasické, se mi vždycky líbily. Lákalo mě to a čirou náhodou jsem se dostala na High Jump v Hříměždicích. Tam mě jeden kamarád ze skokanského týmu ukecal, ať jedu na soustředění High Jump Camp, co pořádá Lucka Absolonová a už mě to chytlo. Teď je to asi tři nebo čtyři roky,“ vyprávěla jediná česká cliffdiverka. Že je jedinou ženou v Česku, která se zabývá cliff divingem prý neřeší. Nejapné poznámky od mužských souputníků neslýchá. „Kluci z týmu do mě pořád rýpou a snaží se mě vyhecovat, abych byla jako oni. Co se týče ostatních skokanů, ti to asi nijak neřeší, neprezentuju se, že jsem jediná cliffdiverka a největší borec,“ s úsměvem vysvětlovala Petra.

Stoupnout si na vrchol skokanské věže a alespoň se podívat dolů, by asi pro mnoho z nás byl vrcholný výkon. Skokani závratí sice netrpí, úplně neteční vůči výšce prý ale také nejsou. „Závrať nemám, ale rozhodně pokaždé když vylezu nahoru a připravuju se ke skoku, tak si říkám, do háje, co tady zase děláš? Z výšky mám respekt ne strach,“ vysvětlila Petra Smolíková.

BOLAVÁ ZÁBAVA

Koho znudila precizně provedená salta a vruty, a nebo má jen škodlibou povahu, přišel si na své při vystoupení Splash diverů. Ti se specializují na tzv. placáky, v jejich disciplíně jde o to, vystříknout při dopadu na hladinu do okolí co nejvíce vody. Diváci v Trhové Kamenici mohli obdivovat skutečné špičky v tomto oboru, zástupce německé splashdiverské reprezentace. Své umění, jak si vytvořit co největší modřinu o vodní hladinu, tak v lomu předváděl třeba Christoph Becker. Ten je držitelem světového rekordu. Klasického „prdeláče“ skočil z prkna ve výšce 33 a půl metru! Co si o jeho výkonu myslela jeho zadnice, ale tehdy žádná média nepřetiskla. Sobotní program osvěžila i soutěž ve skocích z houpačky. V bodovaném klání si vítězství připsal německý závodník Rainhard Riede za kterým se naskládali Andreas Hulliger a Jan Wilko. „Věřím tomu, že z diváckého pohledu se akce vydařila. Spousta lidí na vlastní oči tento sport neviděla, přinesli jsme novou věc pro ně. Ale i kdyby se zájem postupem času zvedal, kapacita lomu je dosti omezená,“ ohlédl se za celou akcí Robert Přinesdomů. Lukáš Zitka