Šibeniční termín, v zimě neočekávaně velká sněhová nadílka a mrazy. Nejenom tohle všechno stálo v cestě zdárnému dodržení termínu dokončení rekonstrukce pardubického Přednádraží. „Je to o nasazení lidí a jejich touze něco vytvořit,“ řekla na slavnostním otevření rekonstruovaného prostoru náměstkyně primátora Helena Dvořáčková, která se neubránila slzám dojetí. Vše se stihlo a Přednádraží se otevřelo Pardubákům i návštěvníkům krajského města. Městu tak nehrozí, že by muselo vracet dotaci, kterou na stavbu získalo. „Ende gut, alles gut,“ komentovala to slovy, jež není třeba překládat, Vera Hoffmann, zástupkyně kanceláře Programu švýcarsko-české spolupráce. Právě z tohoto programu čerpaly Pardubice příspěvek na tuto 180 milionovou investici.

Po měsících komplikací, kdy cestující hledali koridor, kterým by prošli do nádražní budovy, se Přednádraží vylouplo v nové podobě. Ta přináší terminál pro autobusy, kterým za den projede mimo linkových i šest stovek autobusů MHD, klidovou zónu s lavičkami, parkování pro auta či tisíce míst pro jízdní kola, včetně cyklověže.

Prostor, který je nyní ve zkušebním provozu a kolaudací by měl projít do letošního září, má „na svědomí“ architekt Tomáš Med, socha významného železničního konstruktéra, pardubického rodáka Jana Pernera, je zase z dílny akademického sochaře Jaroslava Brože.

K instalaci kontaktní sochy Jana Pernera došlo zhruba měsíc před slavnostním otevřením Přednádraží.

Na umístění sochy a její upevnění bedlivě dohlížel její autor, akademický sochař Jaroslav Brož (vpravo).

Všechno přesně zapadlo, Perner mohl být spuštěn na svoje místo.

Současné vedení pardubické radnice v čele s primátorem Martinem Charvátem má úspěšně za sebou první „vlastní“ velkou investiční akci.

Náměstkyně primátora Helena Dvořáčková jen těžko potlačovala při svém projevu slzy dojetí nad tím, že se nemožné nakonec podařilo.

Vše se odehrávalo pod dohledem železničního stavitele Jana Pernera.

...autor jeho sochy Jaroslav Brož s kyticí od primátora.

Otevření si pochopitelně nenechal ujít ani pardubický architekt Miroslav Řepa.

Vera Hoffmann: „Ende gut, alles gut.“