V posledním vydání Bulváru jsme v rubrice Trefa vyzpovídali náměstka pardubického primátora Jakuba Rychteckého. A protože má mimo jiné na starosti v Pardubicích sport, točily se otázky hlavně kolem záměru revitalizovat Letní stadion v centru města.

Letní stadion je kulturní památka v majetku města, kterou tady v 30 letech v rámci Celostátní výstavy tělesné výchovy a sportu otevíral osobně prezident Masaryk. Stav tohoto sportovního stánku je dluhem z minulosti, je ostudou všech předchozích vedení města, ale i státu. Největší problém českého sportu je, že je třicet let podinvestovaná sportovní infrastruktura. Tam nám Evopra i svět utíká. Navíc kdyby se tento majetek řádně udržoval, nemuseli by být dnes investice třeba tolik vysoké. Pořád posloucháme, jak je potřeba, aby děti sportovaly, dostali jsme je od tabletů, ale investice do sportovní infrastruktury najednou vadí. Proč nevadila velmi potřebná a zdařilá rekonstrukce divadla? Nebo investice za více než 900 milionů korun do hokejové arény rovněž z úvěru. Město zkrátka musí dbát o všestranný rozvoj a já jako náměstek pro sport dělám maximum pro to, abychom rozvíjeli i sportovní infrasktrukturu. Koncepčně revitalizujeme také sportovní areály škol a dostavěli jsme bazén pětadvacítku.

Kritici tvrdí, že by bylo lepší investovat do stadionu někde na okraji města, například na Hůrkách, pozemky pod stávajícím Letním stadionem pak využít jinak. Proč toto zastupitelstvo odmítlo?

Od roku 2010 probíhalo mnoho diskuzí, při kterých jsme vždy zastávali názor, že fotbal na nejvyšší úrovni do Pardubic patří a že patří právě na Letní stadion. Jakékoliv další odsouvání toho problému a nabízení nových lokalit by fakticky znamenalo zdržení o další tři až čtyři roky a ohrozilo činnost mužského i ženského fotbalu v Pardubicích, který tady hraje téměř 1,5 tisíce členů a členek a velmi dobře a dlouhodobě koncepčně pracuje. Jsem tedy rád, že se konečně blížíme ke kýženému cíli, a to je vypsání soutěže na dodavatele stavby. Jednoznačně odmítám spekulace o tom, že by výstavba v jiné lokalitě např. na Hůrkách měla být levnější variantou. Naopak stavba na jiném místě by se mohla spíše ještě více prodražit, musely by se budovat například veškeré inženýrské sítě, napojení dopravní infrastruktury a parkování.

Co podle vašeho názoru pozitivního přinese dvojice velkých sportovních objektů vedle sebe, tedy hokejové arény a fotbalového stadionu?

Právě blízkost obou sportovních stánků a vzniku jednoho velkého sportovního areálu pro více sportů sebou nese provozní synergie a benefity. Kdy například hokejisté, krasobruslařky budou moci využívat nejen tréninkovou plochu pro tzv.“suchou“ přípravu a trénink. V blízkosti máme v docházkové vzdálenosti také dvě základní školy, kde nám pozemky úplně neumožňují vybudovat odpovídající venkovní zázemí, ty budou moci areál využívat také. Počítá se také s využitím provozu a zázemí restaurace Hattrick v aréně a takto bych mohl pokračovat dále. Máme vizi dvou velkých sportovních areálů ve městě, tím druhým je projekt Dukly sportovní. Jenom připomenu, že stát v současnosti nedává ani jedno procento státního rozpočtu do sportu (tohoto cíle by měla Vláda ČR dosáhnout v roce 2021 pozn.). Věřím, že se tato situace s nově vzniklou Národní agenturou pro sport změní. My proto musíme pokračovat v projektové přípravě i druhého klíčového projektu, to jest Dukle sportovní. Hovořil jsem o tom v tomto s čelními představiteli agentury Milanem Hniličkou a Ivo Lukšem a právě tento projekt by mohl být významně dotačně podpořitelný jako Významné regionální sportovní centrum i z pohledu státu. Je jasné, že štěstí bude přát jen těm nejlépe připraveným. Naší snahou je a bude hledat i externí zdroje.

Součástí projektu je i vybudování parkovacího domu. Jakou by měl mít kapacitu a existuje odhad, nakolik uleví složité dopravní situaci v centru města?

Odbor hlavního architekta pracuje na konkrétní podobě zadání podmínek, velikosti, počtu parkovacích míst v parkovacím domu a řešení dopravy v této souvislosti, Řeší se i otázka provozovatele, kde je několik variant. Parkovací dům neuleví dopravě v centru, dokud nebudou obchvaty, tak to nemá řešení. Může však výrazně zlepšit situaci dopravy v klidu. Jen se ještě musím ohradit proti tvrzením, že fotbal dopravu v centru více zatíží. Když na hokej chodí a jezdí v průměru okolo 8 tisíc lidí, myslíte si, že dopravu více zatíží stánek pro fotbal s kapacitou pod pět tisíc? Nesmysl, je to jen o koordinaci hrací termínové listiny, aby se to nesešlo v jeden den, což lze podle mých informací zvládnout.

V Pardubicích se už objevily i hlasy po vypsání referenda, které by mělo rozhodnout, zda se skutečně vydat cestou rekonstrukce. Co na to říkáte?

Obecní referendum je určitě institut, který má své místo v demokratické společnosti. Sám jsem jej prosadil v otázce existence/neexistence městských obvodů, což bylo téma, které si to jednoznačně zasloužilo, neboť mělo rozhodnout, zda bude město dále členěno na obvody a týkalo se to budoucího uspořádání zastupitelské demokracie v Pardubicích. V případě Letního stadionu to spíše vnímám jako marnou snahu odpůrců zvrátit rozhodnutí demokratické většiny v zastupitelstvu, kterou dali důvěru voliči. My jsme od začátku letní stadion prosazovali, stejně tak jsme to komunikovali v programu před volbami, držíme tedy slovo. Nedovedu si představit, že bych dnes lidem, kteří nám to tam ve volbách hodili třeba i kvůli letnímu stadionu, řekl, že měníme názor, a alibisticky se začal schovávat za referendum a přenášel tím svoji zodpovědnost na ně.

Kromě sportu máte v gesci také sociální oblast. Jak se povedlo rozhýbat projekt startovacích bytů? Má už tento způsob o podporu mladých nějaké hmatatelné výsledky?

Jednoznačně. O startovací bydlení je mezi mladými pracujícími lidmi do třiceti let obrovský zájem. Ukazuje se, že pokud mají vytvořené podmínky pro cenově dostupné bydlení, nechtějí v Pardubicích jen pracoval, ale žít tady, což má do budoucna pozitivní vliv do příjmů města skrze rozpočtové určení daní. První stovku bytů máme přidělenou, ale chceme pokračovat dále. V rámci připravované koncepce bydlení města hledáme nástroje, jak také motivovat soukromé investory, jednou z cest by mohl být například rozvoj družstevní bydlení v Pardubicích, chystáme také vlastní investiční projekt do revitalizace bytových domů v Husově ulici.

Letos v průběhu roku se kraje dohadovaly s ministerstvem o prostředcích na financování sociálních služeb. Měl nedostatek peněz v této dotační kapitole nějaké negativní dopady v Pardubicích?

Nejistota poskytovatelů potřebných sociálních a souvisejících zdravotních služeb pro seniory, zdravotně hendikepované a rodiny s dětmi byla skutečně vysoká. Rozumím státu, že výdaje v této oblasti nemohou růst do nekonečna, na druhé straně nemůže vláda vesele svým nařízením zvyšovat výdaje na mzdy poskytovatelům a nemít na to dostatek prostředků ve státním rozpočtu. Za město jsem pro to museli zasáhnout a navýšit provozní příspěvek o 8 milionů korun našim domovům pro seniory, pečovatelské službe a dennímu stacionáři. Je třeba systémových změn ve financování sociálních služeb, na to upozorňuji z pozice předsedy komise pro sociální a zdravotní oblast Svazu měst a obcí České republiky opakovaně. Dneska tu máme ve čtrnácti krajích, čtrnáct systémů sociální politiky státu, což není dobře. Není možné, aby města doplácela ze svého rozpočtu nápady se shora.