Petr Kvaš, to je jméno neodmyslitelně spojené s pardubickou městskou policií. Vždyť byl jejím dlouholetým a zakládajícím ředitelem. Podzimní komunální volby, ve kterých kandidoval v dresu ODS, ho ale vynesly na radnici, kde se nakonec stal prvním náměstkem primátora. Tak jsme ho vyzpovídali do naší Trefy.

Jak si zvykáte v nové pozici druhého muže města?

Překvapivě dobře. Žádná negativní situace spojená s tím, že jsem přešel na nové pracoviště zatím nenastala. Myslím, že všechny úkoly zvládám bez problémů.

Vyjednávání radniční koalice bylo poměrně složité, pro vás osobně bylo rozhodování, zda jít do koalice s ANO, jasné nebo jste váhal?

Vzhledem k tomu, že byly na stole pouze dvě možnosti, to znamená jít do koalice s ANO nebo jít do opozice, tak jsem osobně neváhal.

Jak vy sám vnímáte aféry hnutí ANO na celostátní úrovni, tedy kolem předsedy Babiše?

Myslím si, že pan premiér už dávno neměl být premiérem.

Bylo pro vás ve vyjednávání koalice něco nepřekročitelnou podmínkou, která se složitě vyjednávala?

My jsme měli poměrně širokou paletu takzvaně nepřekročitelných podmínek. Samozřejmě ne všechny se podařilo uplatnit. To, co se podařilo, je součástí koaliční dohody v rámci hned její první kapitoly, kde jsou pojmenovány takzvané nepřekročitelné podmínky pro existenci koalice.

Ale pokud to chápu dobře, tak některé nepřekročitelné podmínky překročeny byly?

Mám to trošku složitější, protože byly definované na začátku vyjednávání, kdy jsem nebyl členem vyjednávacího týmu. V některých otázkách bych tedy postupoval jinak... Prostě to dopadlo tak, jak to dopadlo. Ale na tu otázku musím odpovědět ano, některá nepřekročitelná podmínka se stala překročitelnou. Politika je uměním možného.

A pro vás osobně podmínky, které jste si vnitřně stanovil, splněny byly?

Jinak bych do toho nešel.

Ačkoliv jste na kandidátce byl na čtvrtém místě, za ODS jste na radnici v nejvyšší pozici. Proč?

To jsou paradoxy života. Jednoduché vysvětlení je v tom, že naše jednička i dvojka se rozhodly, že pozice, které si v průběhu vyjednávání zajistily, nejsou pro ně zajímavé a nemají o ně zájem. A další lidi se zase nehodili na kompetence, které jsme si vyjednali. Já jsem od počátku byl nominantem ODS na pozici dopravy a vyšlo z toho to, že jsem ve finále prvním náměstkem primátora.

Ze všech volených radních jste dostal na zastupitelstvu největší počet hlasů, celkem třicet, jste tedy zjevně přijatelný i pro opozici. Znamená to pro vás něco?

Bylo pro mě příjemným překvapením, že se zjevně uznává odbornost, o kterou se snažím. Na projektech pro město pracuji dlouhodobě, jsem projektový manažer pro dva projekty, z nichž jeden je úspěšně dokončen a na druhém se pracuje. Předpokládám, že moje odbornost a práce, kterou jsem odváděl, vedla k tomu, že jsem dostal i hlasy z opozice.

Už jste to trochu nakousnul. Tedy, co všechno ve vedení města máte na starosti a do čeho jste se pustil nejdřív?

Mojí hlavní náplní, o kterou jsem usiloval a kterou jsem dostal, je oblast dopravy. Ta je obrovsky široká. Nejdřív jsem se pustil do rozjetých projektů jako je rekonstrukce nadjezdu Kyjevská. Jako první vlastní úkol, na kterém jsem začal pracovat a první nápady předložím už v lednu nebo únoru, je koncept parkování pro město.

Co se týče další gesce, o kterou jsem tolik neusiloval, to je územní plán, ať je to pořizování změn nebo zejména tvorba nového územního plánu. Tady jsou kroky pozvolné, práce se znovu po volbách rozbíhají a cílem pro toto volební období je nový územní plán pro Pardubice.

A poslední gesce, o kterou jsem si řekl a byla mi přidělena, je náměstek pro IT. Tam mám ambici přehodnotit stávající pohled na metropolitní optickou síť města.

Do vedení jste přišel „zvenčí“, chystáte nějaké personální změny v úseku pod sebou?

Ne. Myslím, že to ani nepřísluší politickému vedení dělat nejprve nějaké personální změny. Přišel jsem sice zvenčí, ale je nutno říct, že zaměstnancem města jsem od dubna 1992! To znamená, že velmi dobře znám všechny vedoucí odborů, pracoval jsem přímo nebo nepřímo se všemi primátory a náměstky. Říct, že jsem přišel zvenčí, je sice pravda, ale mám výhodu, že znám, jak radnice funguje a procesy, jak se dá něčeho docílit.

Teď jste mi odstřelil následující otázku, kdy jsem se chtěl ptát na to, zda je pro vás coby zakládajícího ředitele městské policie výhodou, že jste dlouhá léta stál v čele městské organizace. Výhoda to tedy je, protože se nemusíte učit, kde jsou na magistrátu které dveře...

Nejenom kde jsou dveře a kudy se do kanceláře chodí, ale i to, jak se z ní odchází s úspěchem. To je velmi podstatný. Vědět, jak fungují procesy, nejen ty oficiální.

Jak jste si změnou místa polepšil platově?

Výrazně. To samozřejmě nebudu skrývat. Dvojnásobně. Ale vedle toho jsem přišel o obrovský objem svého volného času. Takže to není žádná velká výhra, protože svého volného času si vážím velmi vysoko a ty finance mi ho myslím nenahradí.

Slyšel jsem, že domů se vracíte až dlouho potom, co slunce zapadne. Myslíte, že to je jenom teď na začátku a časem se to zlepší?

Doufám, že se to trochu ustálí a odbouráme to, že z domova chodím před osmou a vracím se večer po deváté nebo desáté. Ten začátek byl velmi hektický a doufám, že se to ustálí na nějaké rozumné míře. Asi to nebude osm hodin denně, ale chtěl bych, aby se to dostalo do nějakých normálních kolejí.

Jak si zvykáte na změnu servisu - možnost auta s řidičem, městské lóže, reprezentační povinnosti?

Určitě to je velká změna, ale tak jak jsem jezdil do práce pětadvacet let, budu i dál jezdit na kole, počítám, že i na některé schůzky se budu dopravovat na kole, protože to je ten nejefektivnější způsob dopravy. To, že na mě čeká řidič s autem, je často spíš zdržení, protože na kole budu po Pardubicích na místě mnohdy dřív.

Samozřejmě, že povinnosti jsou někdy příjemnější někdy méně příjemné. Určitě rád budu navštěvovat divadla, koncerty... Nebude mi to dělat žádný problém, dělal jsem to už teď. Jen možná budu sedět na jiném místě.

Je pro vás Městská policie Pardubice uzavřenou záležitostí nebo se tam po případném konci politického působení chcete vrátit?

Jsem připraven, že moje politická kariéra může skončit ze dne na den. Nejsem kariérní politik. Tohle byla příležitost, která nastala a já jsem se jí chopil. Bylo to v tu chvíli nejrozumnější řešení. Rozhodně jestli moje politická kariéra skončí, tak moje místo je nazpět na městské policii. A i některé záležitosti, jako je třeba budování městského kamerového systému, jsem si vzal s sebou na své stávající pracoviště.